Úterý . . 2017. Dnes má svátek , zítra .
   
Hlavní stránka arrow O regionu arrow Zajímavosti z historie
Hlavní menu
Hlavní stránka
Aktuální informace
O regionu
Obce regionu
Mikroregiony a svazky obcí
Tipy na výlety
Dopravní informace
Vyhlášky a nařízení
Zásady a jiné předpisy
Vyhledávání
Důležitá telefonní čísla
Zajímavosti z historie Tisk
Nejstarší doložené informace o regionu
 
1. Libice nad Cidlinou
Vývoj hradiště je možné sledovat od 8. do 10. století, kdy dosáhlo vrcholu za vlády Slavníkovců. Nejznámějším Slavníkovcem byl sv. Vojtěch (byl také pražským biskupem). „Libické“ knížectví razilo i vlastní mince. V roce 995 byla Libice přepadena Přemyslovci (za vlády Boleslava II.). Muži byli povražděni a celé rozsáhlé území bylo připojeno k Přemyslovskému státu. Libice byla dále správním centrem oblasti. Ve 12. století byli povražděni (na příkaz knížete Svatopluka) správci panství Libice Vršovci Božej a Bořut. Do roku 1130 byla Libice střediskem přemyslovské hradské správy, poté její význam zanikl.
 
2. Sadská
Dříve Sadská patřila pod správu Poděbrad. Stával zde hrad, který byl známým sídlem Přemyslovců a panovníci zde pobývali ještě ve 2. polovině 13. století. Hrad stával na místě dnešního hřbitova. První písemné zmínky o Sadské jsou z roku 993.
 
3. Oldříš
Hradisko bylo založeno počátkem 11. století u dnešní obce Předhrádí knížetem Oldřichem. Zhruba po 100 letech prakticky přestalo existovat (alespoň z hlediska své funkce) a později zmizelo i fyzicky.
 
4. Poděbrady
První ověřený písemný záznam o existenci Poděbrad je z roku 1223. V písemnostech existuje i zápis s letopočtem 1199, ale není zcela prokazatelný. Poděbradské panství bylo soukromé. Mezi r. 1262 – 1268 se dostalo do vlastnictví panovníka (Přemysl Otakar II.), který v Poděbradech vybudoval vodní hrad.
 
PODĚBRADY
(PODĚBRADSKO)
 
Několik připomenutí doby minulé.
Rybníky
Poděbradsko spolu s pardubickem a třeboňskem patřilo k největším rybníkářským oblastem v Čechách. Na poděbradsku a okolí byly desítky rybníků (dodnes se zachovaly rybníky na dymokursku a Žehuňský rybník), jen na poděbradském panství bylo 48 rybníků. Největším rybníkem v Čechách ve 14. století byl rybník Blato, který se nacházel na sever od Pátku a na západ od Senic. Jeho rozloha byla (ještě v letech 1770 – 1780) cca 973 ha , tzn., že byl o cca 250 ha větší než rybník Rožmberk. V 15. století byla vybudována Lánská strouha (Sánský kanál) pro napájení rybníků a pohánění mlýnů, která existuje dodnes a propojuje řeky Cidlinu a Mrlinu. Ve 2. polovině 18. století začalo vysušování rybníků a jejich postupný zánik. Přibližně do roku 1550 existoval v Poděbradech Předměstský rybník – v oblasti dnešní „Bažantnice“. Ještě déle byl rybník v prostoru dnešních tenisových kurtů (Tyršovy sady).
 
Mosty
V Poděbradech byl v roce 1831 vybudován inundační most (dříve kanály) jako součást protipovodňových zařízení. V roce 1936 byl rozšířen o „betonovou“ polovinu. V roce 2008 byl most opraven a zrekonstruován s tím, že jeho spodní část dostala prakticky původní podobu a „betonová“ polovina byla zbourána. Přes řeku Labe vedl v Poděbradech dřevěný most, který existoval již před rokem 1650. Na něj později navázal již uvedený inundační most. V letech 1842 – 1844 byl dřevěný most nahrazen řetězovým. V roce 1888 byl tento most snesen a místo něho byl postaven dvouobloukový ocelový most. Ten byl v roce 1954 nahrazen mostem železobetonovým. V roce 2008 byl most zbourán a na jeho místě postaven nový ocelový most s větší podjezdnou výškou. Zajímavý je také most přes Cidlinu v Libici nad Cidlinou.
 
Silnice
Jako první se na poděbradsku (na místě staré „stezky“) budovala silnice (pokračování silnice z Prahy) Sadská – Poděbrady (1811), která se v letech 1814 – 1818 prodloužila přes Dlouhopolsko do Chlumce, následně pak až do Hradce Králové (1820 – 1822). Tato silnice je v podstatě dnešní II/611. V roce 1829 se budovala silnice poděbradsko – turnovská (od Peček přes Vrbovou Lhotu, Poděbrady na Vrčení a odtud na Činěves a Jičín). Kromě části Pečky – Vrčení se jedná i o dnešní silnici I/32. Okolo roku 1830 se začala budovat silnice Kolín, Pňov, Poděbrady – Kluk, Nymburk, tj. dnešní silnice I/38.
 
Dráha
V Poděbradech se budovala okolo roku 1870. V roce 1905 byla trať upravena na dvoukolejnou. V roce 1957 došlo k elektrifikaci. Roku 1881 byla dokončena trať Nymburk - Křinec - Městec Králové, na kterou navázala roku 1902 trať Městec Králové - Chlumec. V roce 1931 bylo v Poděbradech zprovozněno nové (současné) nádraží.
 
Regulace Labe + elektrárna
V Poděbradech byl nový jez budován od roku 1914. V letech 1915 – 1918 byla budována hydroelektrárna (dokončena roku 1919 – 4x Francisova turbína, celkem 1300 kW). Na stavbě se značně podíleli italští váleční zajatci. V roce 1924 bylo zkolaudováno zdymadlo. Dnešní Skupice je v podstatě původní labské řečiště před regulací.
 
Spoje
Poštovní služby byly zajišťovány od roku 1750 soukromě, posléze je převzal stát. Poštovní úřad vznikl v Poděbradech a Městci Králové v letech 1832 – 1833. Současná budova pošty Poděbrady v Jiráskově ulici byla zkolaudována v roce 1933. První telefony zde byly zavedeny roku 1900. „Radiovka“ v dnešní podobě existuje od roku 1924.
 
Peněžní ústavy
Okresní záložna hospodářská fungovala v Poděbradech od 1.1.1883. Občanská záložna začala sloužit svému účelu od roku 1861. Od roku 1899 sídlila v objektu na Jiřího náměstí, kterému se dodnes říká „Záložna“. Filiálka v Pečkách byla otevřena roku 1919. Spořitelna v Poděbradech fungovala od 1.5.1899. V současné budově na Riegrově náměstí je umístěna od roku 1926.
 
Lázeňství v Poděbradech
Rozvoj uhličitých lázní na počátku 20. století (1905 objevení pramene, 1908 první úspěšná lázeňská sezóna) zcela zastínil původní železité lázně, které se nacházely v Poděbradech blízko Havířského kostelíka od roku 1722. Tyto železité lázně byly v roce 1832 rozšířeny a v roce 1881 rekonstruovány. Po rozmachu uhličitých lázní ztrácely význam a zcela zanikly mezi roky 1936 – 1938.
 
Školství v Poděbradech
V roce 1846 vznikla na místě staré školy nová patrová budova Dívčí školy (dnes Polabské muzeum), která dříve sídlila v konírnách bývalé vojenské posádky v Divadelní ulici. Ve stejném roce byla otevřena měšťanská a chlapecká škola na Riegrově náměstí (od roku 1968 tu sídlí Hotelová škola). V roce 1905 byla otevřena nová chlapecká škola (dnes gymnázium). První střední škola – Vyšší hospodářská škola vznikla v roce 1919, od roku 1927 má škola (SOŠ) novou (dnešní) budovu. Od roku 1930 patří ke škole statek v Malém Zboží. V letech 1922 – 1932 fungovala na zámku Vysoká škola polytechnická (Ukrajinská hospodářská akademie). V roce 1937 byla otevřena nová újezdní měšťanská škola – dnešní ZŠ TGM ve Školní ulici.
Na zámku existovala v letech 1946 – 1953 Středočeská kolej Jiřího z Poděbrad (SKIP) – viz více níže. Gymnázium Jiřího v Poděbradech existovalo od roku 1949 (prolínalo se se SKIPem) do roku 1953. Pak se měnily názvy (a také osnovy) – Jedenáctiletá střední škola (1945-61), SVVŠ (1962-71), Gymnázium od roku 1973, Gymnázium Jiřího z Poděbrad od roku 1993. V letech 1953/54 začala na zámku působit Vysoká škola elektrotechnická (součást ČVUT Praha) jejíž součástí byly i laboratoře v ulici Na Hrázi, které se začaly stavět v roce 1958. Škola postupně ukončila činnost po roce 1980. Od roku 1983 se na zámku učí cizí jazyky a probíhá zde příprava zahraničních studentů na studium na Karlově univerzitě. Toto zařízení je nejvíce známé jako ÚJOP (nyní INTEX) Univerzity Karlovy v Praze. Tato univerzita také již desítky let vlastní zámek v Poděbradech. ZŠ Na Valech byla zkolaudována začátkem roku 1980. Pobočka ZŠ TGM na Žižkově je v provozu od roku 1982.

SKIP – Kolej Jiříka z Poděbrad, později Středočeská kolej Jiřího z Poděbrad s podtitulem Státní reálné gymnázium se základním a technickým zaměřením a chlapeckým internátem již samotným podtitulem sděluje, že tato škola nebyla obyčejným gymnáziem a svou filozofií a praktickou výukou se zcela vyčlenila z tehdejšího (i současného) školství. To byl také zřejmě důvod, proč nemohla existovat po roce 1948, kdy moc ve státě převzala Komunistická strana. Právě SKIP (a ne jiné školy) je ta instituce, kde studovali V. Havel, M. Forman, I. Passer, M. Klemens, M. Jirásek, J a C. Mašínové a řada dalších známých českých či regionálních osobností.

Jako předobraz dnešní mateřské školy fungovala od roku 1892 opatrovna pro děti, která se nacházela od roku 1906 v Proftově ulici (dům daroval stavitel F. Proft).
 
Hřbitov v Poděbradech - Kluku
Jednotlivé části byly zakládány (a využívány) takto:
od roku 1896 evangelická část
od roku 1897 židovská část
od roku 1903 katolická část, kam byly přesunuty ostatky ze starého hřbitova (dnes Purkyňovy sady)
Známá je tzv. Bílkova zeď, kterou lemují hrobky předních poděbradských rodin.
 
Elektrifikace
Probíhala v Poděbradech od roku 1893 (veřejné lampy, ale i domácnosti). V letech 1903 – 1920 fungovala městská elektrárna Na Bělidlech (vedle dnešní Hasičské zbrojnice).
 
Katastrofy
Asi největší požár postihl Poděbrady v roce 1832 (popelem lehlo 80 domů + hospodářských stavení a zahynulo 7 lidí), velké požáry jsou doloženy i v letech 1653 a 1681. Povodně jsou v Poděbradech aktuální i nyní. Největší byly (dochované údaje) v letech 1845 a 1846. Cholera si v roce 1836 vyžádala 136 mrtvých, o 5 let dříve 95 mrtvých.
 
Museum
Od roku 1904 sídlí ve stejném domě (bývalá dívčí škola), který muzeu věnovalo město. Dříve bylo muzeum ve 2. patře „Záložny“.
 
Knihovna
Roku 1872 byla založena občanská knihovna.
 
A ještě několik letopočtů z historie města Poděbrady.
  • 1531 založen zámecký pivovar (ve městě byl také městský)
  • 1806 byl založen sbor ostrostřelců
  • 1815 otevřena první lékárna
  • 1863 zahájil činnost Sokol
  • 1863 první veřejné osvětlení (petrolejky)
  • 1876 A. a J. Gerhardtovi založili sklárnu
  • 1876 je zaznamenána činnost hasičů
  • 1932 první čistírna odpadní vody stála pod bývalým cukrovarem
 
 
Prosinec 2009
 
 
Ing. Václav Šeberle, v.r.
Tajemník MěÚ Poděbrady
Informační zdroje:
  • Šmilauerová, Eva: Poděbrady v proměnách staletí. I. díl (do roku 1850), Praha: Scriptorium 2001
  • Šmilauerová, Eva: Poděbrady v proměnách staletí. II. díl (1850-1948), Praha: Scriptorium 2005
  • Materiály z Polabského muzea v Poděbradech
  • archiv MěÚ Poděbrady
 
 
Počet přístupů  
(C) 2017 Poděbradsko region
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.