Pátek . . 2017. Dnes má svátek , zítra .
   
Hlavní stránka arrow O regionu arrow Okolní krajina
Hlavní menu
Hlavní stránka
Aktuální informace
O regionu
Obce regionu
Mikroregiony a svazky obcí
Tipy na výlety
Dopravní informace
Vyhlášky a nařízení
Zásady a jiné předpisy
Vyhledávání
Důležitá telefonní čísla
Okolní krajina Tisk
 
Krajina v okolí Poděbrad poskytovala příznivé podmínky pro osídlení. Setkáváme se zde všude se stopami po činnosti člověka, neboť se jedná o klimaticky příhodnou oblast s dávným osídlením. Existuje řada dokladů o poměrně hustém osídlení již z mladší doby kamenné. Od té doby se ve zdejší krajině provozuje zemědělství. Mnoho důležitých momentů z české historie se odehrálo právě zde. Zmíníme např. jeden z rozhodujících okamžiků naší historie, který je neodmyslitelně spjatý s Libicí nad Cidlinou. V polovině 10. století se místní hradisko po rozsáhlých úpravách stalo významným správním centrem. Sídlil zde mocný rod Slavníkovců, jehož panství zaujímalo východní třetinu Čech. Soupeření rodu Slavníkovců s vládnoucím rodem Přemyslovců vyvrcholilo v roce 995, kdy bylo libické hradisko přepadeno, vypáleno a přítomní členové rodu vyvražděni. Vzhledem k výše uvedeným událostem se stala novým centrem správy kraje Havraň. Od 13. století byla pak správa kraje přenesena do Poděbrad. Od roku 1350 patřilo poděbradské panství pánům z Kunštátu, z nichž nejvýznamnější osobností byl král Jiří z Poděbrad. Za vlády pánů z Kunštátu se město a kraj značně povznesly. Od 14. do 16. století byla v oblasti budována rozsáhlá soustava rybníků. Jen na samotném poděbradském panství bylo 48 rybníků. Největší z nich (Blato) byl zároveň i největším rybníkem v Čechách. Z konce 15. století pochází Lánská strouha (od 19. století tzv. Sánský kanál), sloužila k napájení rybníků a poháněla několik mlýnů. Od druhé poloviny 18. století byly rybníky vysoušeny a proměňovány v pastviny, louky a pole. První polovina 16. století byla obdobím soupeření měst a šlechty. V Poděbradech byl roku 1531 založen panský pivovar, Městec Králové dokonce ztratil výsady královského města a stal se poddanským. Po bělohorské porážce došlo ke konfiskacím majetku. Na oblast také dolehly útrapy za třicetileté války. Nastal proto úpadek zemědělství, byly vypáleny grunty i celé vesnice. Ve druhé polovině 17. století se stával z poddaného nevolník. Současně byla prováděna soustavná rekatolizace obyvatelstva. Od roku 1776 se začal zavádět tzv. Raabův systém (podle dvorního rady Raaba) na jezuitských a komorních panstvích, tedy i na panství poděbradském. Docházelo k rozdělení dvorů a byly zakládány nové vsi (např. Kolaje, Oškobrh). Patentem z roku 1781 bylo zrušeno nevolnictví. V první polovině 19. století byly stavěny silnice. V roce 1815 to byla cesta z Prahy do Hradce Králové. V roce 1845 byl zahájen provoz na první železniční trati z Olomouce do Prahy, vedoucí přes Kolín a Pečky. Ve druhé polovině 19. století vzniklo několik dalších železničních tratí. Významným mezníkem v historii Poděbrad a jeho okolí, se stal rok 1905, kdy byl v hloubce 96,7 metrů navrtán pramen minerální uhličité vody. Roku 1908 byla zahájena první úspěšná lázeňská sezóna. Poděbrady lázeňstvím žijí dodnes.

Popisovaná oblast se nachází v Polabské nížině. Průměrná roční teplota je 9 oC. Jaro začíná poměrně brzy, po skončení ranních mrazů v první polovině dubna. Zima nastupuje později. První vlna mrazů obvykle přichází kolem 10. prosince. Nejstudenější bývá měsíc leden, kdy jsou zde v nížině často větší mrazy doprovázené inverzní mlhou. Trvalejší a vyšší sněhová pokrývka je vzácností. Oblast má nízký průměrný roční úhrn srážek.

Krajina je převážně rovinatá či mírně zvlněná. Povrch pokrývají usazeniny z náplavů řek Labe, Cidliny a Mrliny. Přítoky Mrliny jsou Štítarský a Velenický potok. Cidlina a Mrlina jsou propojeny Sánským kanálem. Místy vystupují kopce tvořené turonskými opukami (usazeniny z druhohorního moře), např. Oškobrh (285 m n. m. – nejvyšší vrchol okolí Poděbrad). Krajina je málo zalesněná a je intenzivně zemědělsky využívaná. Větší komplexy lesů jsou mezi Libicí nad Cidlinou a Velkým Osekem, tzv. Libický luh. Menší lesní celky se rozkládají podél toku Labe. Větší, převážně listnaté lesní celky nalezneme např. v okolí Dymokur. Přírodní ekosystémy v širším okolí Poděbrad můžeme rozdělit do následujících čtyř typů:
 
Ekosystémy lužních lesů
Důležitým přírodním prvkem, který v minulosti výrazně formoval charakter zdejší krajiny, je řeka Labe. Kdysi bylo Labe podél celého svého toku lemováno lužními lesy se společenstvy přizpůsobenými pravidelným záplavám a vyšší hladině spodní vody. Tyto lesy se dodnes zachovaly zejména na jih od Poděbrad.
 
Ekosystémy rybníků a vlhkých luk
Pro pozdější krajinu jsou charakteristické i četné rybníky a vlhké polabské louky. Velice známou lokalitou mezi evropskými zoology je Žehuňský rybník. Dále můžeme jmenovat Dlouhopolský rybník, Krčský rybník u Městce Králové, Kopičácký rybník v Žehuňské oboře, rybníky Jakubský, Pustý nebo Komárovský u Dymokur.
 
Ekosystémy listnatých lesů
Významným prvkem místní krajiny jsou komplexy převážně listnatých lesů. Dominantními dřevinami je dub letní a dub zimní.
 
Ekosystémy slunných stráních
Na jižních svazích opukových tabulí se místy dochovaly ekosystémy se stepními a lesostepními společenstvy na slunných stráních. Patří sem zejména lokality: stráň nad Žehuňským rybníkem, Vinný vrch u Opočnice, Oškobrh a další.
 
Okolí Poděbrad nabízí široké možnosti k pěším vycházkám i kratším či celodenním výletům za přírodními zajímavostmi a historickými pozoruhodnostmi. Jsou zde též ideální podmínky pro cykloturistiku. Labská trasa vedoucí z Nymburka přes Poděbrady do Libice nad Cidlinou je hojně využívána.
 
Počet přístupů  
(C) 2017 Poděbradsko region
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.